První zmínka o lovosickém skautingu je v časopisu „Vůdce“ v roce 1921, kdy se lovosičtí skauti zúčastnili spolu s roudnickými skauty pouti na Řípu. První jméno lovosické činovnice je uvedeno v časopisu „Vůdce“ ze dne 1. října 1928 při příležitosti jmenování Marie Tippmannové do funkce okresní zpravodajky.

    V roce 1929 bylo registrováno v chlapeckém skautském oddíle 18 členů. Klubovna byla v hotelu „U anděla“, kterou zdarma zapůjčila paní Vosková. Dívčí oddíl skautek byl registrován 1930 a měl 16 členek. Vedoucí byla sestra Kindlová.

    Přiřazení Lovosic k německé říši v roce záři roku 1938 znamenalo ukončení skautské činnosti ve městě. Obnova skautského hnutí ve městě byla tak možná až po skončení války. V zimě 1945 - 46 vzniká v Lovosicích skautské středisko pod vedením Ládi Jandíka. Registrovány jsou 1. chlapecký - vede br. Ryvola a br. Kos, 2. chlapecký - vede br. Šafránek a br. Dvořák, 1. smečka vlčat - vede br. Slavko Husák, 1. dívčí - vede ses. Hyková a ses. Cimlerová.

    V roce 1946 se koná letní tábor u Pálče, kterého se zúčastnilo 19 děvčat a 39 chlapců. Vedoucí tábora byli Karel Bednář a Marta Sedláčková. V témže roce se uskutečnil též putovní tábor po Moravě, kde vedoucími byli manželé Jandíkovi. V roce 1947 proběhl střediskový tábor v Suniperku a 2. chlapecký oddíl tábořil na Flájích. V tomto roce krátce působil v Lovosicích i oddíl vodních skautů pod vedením kapitánů Josefa Fraňka a Kopečného. V následujícím roce 1948 se uskutečnily tábory v krušnohorském Suniperku (Výslunní). Hlavní vedoucí byl br. Karel Bednář, u chlapců vedoucí br. Jandík a Hofman a u dívek ses. Sedláčková. Roveři dělají putovní tábor po Slovensku. Krátká etapa poválečného skautingu skončila v roce 1949, kdy byla organizace zrušena a majetek střediska předán SČM.

    Rok 1968 znamená obnovení Junáka nejen v Lovosicích. Koná se střediskový tábora u Pálče od 18. - 21. srpna. V roce 1969 proběhly tábory: 4. - 20. července tábor skautek a světlušek na Komáří vížce, 6. - 27. července tábor vlčat v Maršovicích - U Baby, 5. července - 3. srpna tábořili skauti pod Hasištejnem pod vedením br. Berana.

    Dne 3.června 1970 dochází k integraci Junáka do SČM, ačkoli bylo slibováno,že k tomuto dojde až po letních táborech. 24. července - 8. srpna táboří pouze světlušky a skautky, které mají tábor po litoměřických vlčatech pod Skleněným vrchem u Stvolínek. 15. září 1970 je zrušena organizace Junáka a středisko předává materiál organizaci Pionýr.

     Počátkem prosince roku 1989 se sešli lovosičtí skauti a skautky, kteří zde před 20 lety působili, aby obnovili činnosti skautské střediska v Lovosicích pod vedením br. Berana. Po provedení náboru přišli mladí zájemci o skautování a začali se scházet na rádcovském kurzu, který organizoval br. Kočí – Riki. První skautské sliby se uskutečnily dne 6. dubna 1990 na louce nad Opárenským údolím, zvané od té doby „slibová“. Dne 13. března1993 se konaly první čekatelské zkoušky. Začaly fungovat oddíly světlušek (vedou ses. Janatová a Jílková), vlčat (vedou br. Janata, Poborský, Fábera), skautů (vede br. Kočí) a skautek. Kvůli nedostatků vedoucích byly chlapecký a dívčí oddíly sloučeny, a tak vznikl 20. října 1993 oddíl Šipka, který vedl br. Kočí – Riki.

    Lovosičtí skauti s činností nezaháleli a již v srpnu roku 1990 vyrazili do Teplé na střediskový tábor. Vůdcem tábora byl br. Beran a dostal název „Tábor setkání“. Dále se každé prázdniny až do dnes uskutečňují tábory jednotlivých oddílů. Na prosincovém zasedání Střediskové rady v roce 1995 vzala Rada na vědomí název střediska „Brána“. Název „Brána“ má hned několik významů. Brána symbolizuje vstup našich členů, samostatných děvčat a odvážných kluků, prostřednictvím našich oddílů do života. Název dále připomíná pověstnou Bránu Čech – Portu Bohemiku, která začíná u našeho města a konečně naše město jako bránu do Českého středohoří. Na znaku střediska je zobrazená brána skautského tábora a obrys Lovoše – hory, která se vypíná nad městem.